Language/Mandarin-chinese/Grammar/Time/cs

Jak vyjádřit čas a trvání v čínštině

Ahoj všichni!

V dnešní hodině vás naučíme, jak vyjádřit čas a trvání v čínštině.

Neváhejte a upravte tuto stránku wiki, pokud si myslíte, že ji lze zlepšit.

Čas

點/点 (diǎn)

V čínštině je časová doba (a nikoliv doba trvání) vytvořena s 點/点 (diǎn) :

• 一點/一点 (yī diǎn)

01:00

• 兩點/两点 (liǎng diǎn)

02:00

• 三點/三点 (sān diǎn)

03:00

鐘/钟 (zhōng)

Můžeme přidat 鐘/钟 (zhōng) po 點/点 (diǎn) , ale to není povinné.

• 七點鐘。/七点钟。 (Qī diǎn zhōng.)

7 hodin.

時/时 (shí)

點/点 (diǎn) lze ve formální řeči nahradit 時/时 (shí) , ale 鐘/钟 (zhōng) nelze přidat.

• 七時。/七时。 (Qī shí.)

7 hodin.

整 (zhěng)

Pokud chceme určit, že je to přesný čas, můžeme přidat 整 (zhěng) za 點/点 (diǎn) :

• 七點整。/七点整。 (Qī diǎn zhěng.)

7 hodin ostrý.

Minuty a sekundy: 分 (fēn) a 秒 (miǎo)

分 (fēn) jsou vytvořeny s 分 (fēn) ; sekundy jsou postaveny s 秒 (miǎo) .

• 八點五分二十秒。/八点五分二十秒。 (Bā diǎn wǔ fēn 'èrshí miǎo.)

08:05:20.

半 (bàn) a 一刻 (yí kè)

Chcete-li říct "je to půl třetí", použijte 半 (bàn) ; Chcete-li říct, že je to "čtvrtina kolem deseti", použijte 一刻 (yí kè) .

• 三點半。/三点半。 (Sān diǎn bàn.)

Je to půl třetí.

• 十點一刻。/十点一刻。 (Shí diǎn yí kè.)

Je to čtvrť kolem deseti.

Číslo "dva": 兩/两 (liǎng)

Pro číslo "dva", pokud jde o čas, je třeba použít 兩/两 (liǎng) místo 二 (èr) a to je pouze pro číslo 2, ne pro čísla složená s 2 jako 12, 22 , atd.

Použití apostrofu

Když na slabiku, která začíná samohláskou (零 聲母 / 零 声母, líng shēngmǔ), jako 二 (èr) předchází další slabika, musí být označena apostrofem: shí'èr 十二 , Tiān'ānmén 天安門/天安门 , atd.

Ráno a odpoledne: 上午 (shàngwǔ) a 下午 (xiàwǔ)

V čínštině můžeme říci 13:00 十三點/十三点 (shísān diǎn) , 14:00 十四點/十四点 (shísì diǎn) . Ale je výhodné říci 2 hodiny odpoledne, 9 hodin ráno atd.

Slovo "ráno" 上午 (shàngwǔ) nebo "odpoledne" 下午 (xiàwǔ) je umístěno před časem:

• 上午九點二十五分。/上午九点二十五分。 (Shàngwǔ jiǔ diǎn èrshíwǔ fēn.)

9:25.

• 下午六點鐘。/下午六点钟。 (Xiàwǔ liù diǎn zhōng.)

6 hod.

Kolik je hodin?

Otázkou pro dotazování času je:

• 現在幾點了？/现在几点了? (Xiànzài jǐ diǎn le?)

Jaký je teď čas?

Můžeme odstranit 了 (le) abychom dali menší sílu ve smyslu "nyní":

• 現在幾點？/现在几点? (Xiànzài jǐ diǎn?)

Kolik je hodin?

Je možné zcela odpovědět pomocí 現在/现在 (xiànzài) :

• 現在三點了。/现在三点了。 (Xiànzài sān diǎn le.)

Je teď tři hodiny.

Rozdíl mezi 小时 (Xiǎoshí) a 點/点 (diǎn)

Obě slova znamenají "hodinu". 小时 (Xiǎoshí) se používá po dobu trvání času a 點/点 (diǎn) se používá k vyprávění času.

Příklad s 小时 (Xiǎoshí) :

• 我们一个小时 后开会。(Wǒmen yīgè xiǎoshí hòu kāihuì.)

O hodinu později se setkáme.

Další užitečná slova

Konečně jsou zde další užitečná slova týkající se času:

• 早上 zǎoshànɡ

(brzy ráno

• 中午 zhōnɡwǔ

poledne, poledne

• 晚上 wǎnshànɡ

večer

• 前天 qiántiān

předevčírem

• 昨天 zuótiān

včera

• 今天 jīntiān

dnes

• 明天 mínɡtiān

zítra

• 后天 hòutiān

pozítří

• 星期 xīnɡqī

týden

• 年 nián

rok

• 月 yuè

Měsíc

• 日 rì

den

• 号 hào

číslo

Přesný čas

Pravidlo

Obecné pravidlo v čínštině Mandarin je, že komplikované doplňky jsou umístěny před akčním slovesem (nejdříve musíme nastavit scénu předtím, než promluvíme o akci).

Přesná doba může mít funkci kompenzačního komplementu a tudíž následuje toto pravidlo:

• 我今天打電話。/我今天打电话。 (Wǒ jīntiān dǎ diànhuà.)

Dneska volám.

• 我明天去看他。 (Wǒ míngtiān qù kān tā.)

Jdu ho zítra navštívit.

Kdy: 什麽時候/什么时候 (shénme shíhou)

Otázka je 什麽時候/什么时候 (shénme shíhou) : kdy?

Stejně jako téměř všechny výmluvné otázky v čínštině mandarínské, odpovědi jsou umístěny ve stejné pozici jako dotazovací slovo:

• 你什麽時候回家？/你什么时候回家？ (Nǐ shénme shíhou huí jiā.)

Kdy přijdeš domů?

• 我明天上午回家。 (Wǒ míngtiān shàngwǔ huí jiā.)

Jdu domů zítra ráno.

Čas a prostor

Pokud se ve stejné větě objeví oba "komparativní doplnění místa" a "příležitostný doplněk času", která z nich přijde jako první?

Čas je považován za obecnější než prostor. Je proto první:

• 我明天在家打電話。/我明天在家打电话。 (Wǒ míngtiān zài jiā dǎ diànhuà.)

Zavolám zítra doma.

Všimněte si, že v čínštině není žádný slovesný čas. To jsou slova času, která určují akci v přítomnosti, minulosti nebo budoucnosti.

Trvání

Pravidlo

Na rozdíl od časového okamžiku není délka trvání komplikovaným doplňkem (který je umístěn před slovesem), ale slovní doplněk, který je umístěn za slovesem:

• 我學漢語兩年。/我学汉语两年。 (Wǒ xué hànyǔ liǎng nián.)

Studoval jsem čínský jazyk po dobu 2 let.

Použití 了 (le)

Všimněte si rozdílu mezi:

• 我學漢語兩年。/我学汉语两年。 (Wǒ xué hànyǔ liǎng nián.)

Studoval jsem čínský jazyk dva roky.

a

• 我學漢語兩年了。/我学汉语两年了。 (Wǒ xué hànyǔ liǎng nián le.)

Studoval jsem dva roky na čínštině.

1. V první větě tato akce nepřetrvává v současnosti. Studoval jsem v Číně 2 roky v minulosti, ale už nekouším.
2. Ve druhé větě tato akce pokračuje nyní. Stále ještě studuji čínštinu.

Místo přímého objektu

Jelikož verbální doplněk je umístěn za slovesem, místo přímého objektu se může lišit:

Oficiální gramatické pravidlo chce být před akčním slovesem:

• 我學兩年漢語了。/我学两年汉语了。 (Wǒ xué liǎng nián hànyǔ le.)

Učila jsem se dva roky v čínštině.

Použití mluveného jazyka je však flexibilnější a doba trvání může být umístěna za přímým předmětem:

• 我學漢語兩年了。/我学汉语两年了。 (Wǒ xué hànyǔ liǎng nián le.)

Učila jsem se dva roky v čínštině.

Musíme si tedy pamatovat na tyto dvě věty, které se často používají:

• 你學漢語幾年了？/你学汉语几年了？ (Nǐ xué hànyǔ jǐ nián le.)

Kolik let jste učil čínštinu?

• 我學漢語三年了。/我学汉语三年了。 (Wǒ xué hànyǔ sān nián le.)

Učila jsem se po tři roky v čínštině.

Prameny

http://www.chine-culture.com/chinois/cours-de-chinois-6-grammaire.php

https://www.hanbridgemandarin.com/article/daily-chinese-learning-tips/time-in-chinese/